7.1.2024 - Ing. Aleš Smeták
Obecně nedoporučujeme lajkům měnit počet kolíků u tří fázové zásuvky. To vždy přenechte odborníkům, kteří posoudí, jestli taková úprava pro konkrétní využití připadá v úvahu nebo je dokonce zcela zakázaná.
Pro pořádek si musíme nejprve vyjasnit pojmy. Jaký je rozdíl mezi čtyřkolíkem a pětikolíkem?
Čistě techniky lze provést několik možných úprav zapojení třífázových zásuvek, ale přípustná je za určitých podmínek jen jedna:
změna 3f zásuvky z 5-kolíku na 4-kolík nezapojením vodiče N ve 4-kolíku
změna 3f zásuvky z 5-kolíku na 4-kolík nezapojením vodiče PE ve 4-kolíku
změna 3f zásuvky z 5-kolíku na 4-kolík sloučením vodičů PE + N z 5-kolíku do PE(N) ve 4-kolíku
změna 3f zásuvky z 4-kolíku na 5-kolík rozdělením PE na PE + N v 5-kolíku
Změna pětikolíkové zásuvky 3f + N + PE na čtyřkolíkovou zásuvku 3f + PE je jediná varianta, která je za určité podmínky přípustná. Jakou podmínku máme na mysli?V první řadě je třeba si uvědomit, že při správném přepojení pětikolíku 3f + N + PE na čtyřkolík 3f + PE nepřipojujeme na čtyřkolík vodič N a kolík N v pětikolíkové zásuvce zůstává nepřipojen.Zde už se ovšem opravdu pouštíme na pomyslný tenký led a elektrotechnický lajk by se do toho rozhodně neměl hrabat, protože pokud jsme nezapojili vodič N...
...tak připojované zařízení, kvůli kterému změnu zapojení provádíme, nesmí střední vodič N vyžadovat.
Takové zařízení využívá jen tři fáze L1, L2, L3 a ochranný vodič PE. Takové zařízení nepotřebuje střední vodič N, kterým by putoval proud zpět do zdroje a uzavíral se tak elektrický obvod.
Jak zařízení nevyužívající střední vodič N bezpečně rozpoznat? I přesto, že do zařízení vedou tři neznamená to, že zařízení funguje na sdružené napětí 400V a takové zařízení klidně může pracovat na tři separované fáze po 230V. V takovém případě pak bude zcela jistě využívat střední vodič N, který však zůstal nezapojen. Takové zařízení není možné na čtyřkolík připojit. Na přepojený čtyřkolík z pětikolíku nelze ani připojit motory zapojené do hvězdy, protože tyto motory vyžadují střední vodič N.
Naopak zařízení, zpravidla motory zapojené do trojúhelníku pracující na sdružené napětí 400V, střední vodič N nepotřebují, protože proudy se "vrací" do zdroje skrze fázové vodiče - vektorový součet proudů je roven nule.
Nebude takové zařízení způsobovat nežádoucí vybavení chrániče?
Princip chrániče je paradoxně velmi jednoduchý, kdy v jednofázové soustavě porovnává proud tekoucí fázovým vodičem do spotřebiče a proud tekoucí středním vodičem ze spotřebiče zpět do zdroje. Čili proud tam, musí být stejný jakou proud zpět, akorát v odlišném směru. Součet proudů je tedy rovná nula.
A co chránič ve třífázové soustavě? To funguje naprosto stejně. Vektorový součet proudů ve vodičích L1 + L2 + L3 u zařízení nevyužívající střední vodič, bude opět nula a chránič proto nebude mít potřebu vybavit. Pokud však i přesto chránič vybavuje... je problém jinde a proud uniká patrně po ochranném vodiči. Chránič pak "padáním" skvěle plní svou funkci, pro kterou byl nainstalován a jeho případná demontáž by byla nebetyčná pitomost hraničící s obecným ohrožením.
Ačkoliv lze na toto zapojení v různých kutilských domácnostech stále ještě občas narazit, tak je to rozhodně nejhorší možná varianta a tudy cesta rozhodně nevede!
Tento způsob zapojení sice může být v daném okamžiku funkční, ALE...
...v případě poruchy, kdy se například na kryt zařízení dostane nebezpečné napětí, změní se zařízení doslova ve smrtící past, čekající tiše na svoji oběť.
Nebezpečné dotykové napětí totiž není vidět, cítit a ani slyšet. V případě dotyku ale může obětí téct i přes 100 mA, což je dostatek proudu, aby došlo k takové křeči končetin, že se oběť nemůže vlastní vůli zařízení pustit, ke křeči dýchacích svalů, a nakonec k fibrilaci a zástavě srdce.
Takže ty ty ty, ne ne ne! Tohle vážně není legrace.
Toto zapojení sice už není tak bezprostředně nebezpečné jako to předchozí, ale i tak se do něj určitě nepouštějte, protože:
Tahle varianta zapojení by vás tedy prakticky neměla bezprostředně ohrozit na životě a bude vám spíše způsobovat technické obtíže.
Takže to prostě takhle nedělejte!
Ačkoliv způsob zapojení se vyloženě nabízí a na první pohled vypadá proveditelně, tak ho přesto není možné zrealizovat, aniž by nedošlo k porušení norem.
Pojďme se podívat proč tomu tak je...Podle přílohy NA.5 normy ČSN 33 2000-4-46 ed.3 je nepřípustné vytvářet pohyblivé prodlužovací přívody s vodičem PEN. Ten může být použitý výhradně v pevných instalacích, a to navíc podle článku 543.4.1 ČSN 33 2000-5-54 ed.3 v minimálním průřezu 10 mm2 kvůli mechanické odolnosti.
Abychom ale byli úplní, tak upřesníme, že vodič PEN u pohyblivých přívodů k třífázovým spotřebičům byl kdysi normami dovolený. To však neplatí pro jednofázové spotřebiče, u kterých pohyblivý přívod s PEN vodičem nikdy dovolený nebyl. Přívodní kabel byl vždy L+N+PE a sloučení na PEN došlo až k zásuvce.
Vyřešit přechod ze čtyřkolíku a na pětikolík by šlo teoreticky rozdělením vodiče PEN ve čtyřkolíkové zásuvce na vodič PE a N v pětikolíkové zásuvce. Nápad to není sice špatný, ale naráží na ustanovení přílohy A normy ČSN 33 2000-1 ed.2, která na obrázku A.31B2 vyžaduje, aby bod rozdělení vodiče PEN na ochranný vodič PE a střední vodič N byl uzemněn. Důležitost přizemnění bodu rozdělení rozebírám zde.
To se v zásuvce provést nedá, ale pokud je do čtyřkolíkové zásuvky z hlavního rozvaděče veden měděný kabel s průřezem alespoň 10 mm2, dalo by v místě zásuvky udělat podružný rozvaděč. V něm by pak šlo vytvořit bod rozdělení, ten přizemnit vlastním vodičem o minimální průřezu ostatních vodičů a do rozvaděče přidat odpovídající chránič.
Z takového rozvaděče lze již snadno vytáhnout pětikolíkovou zásuvku a vše bude v naprostém pořádku.
Pokud jste v článku nalezli chybu, dejte nám, prosíme, o ní vědět na eas@eas-elektro.cz
Děkujeme, Eva a Aleš Smetákovi - návrat zpět na přehled článků